- 55/2013 Sb., o uzavření smluv o vypořádání mezi ČR a církvemi
- 79/2009 Sb.m.s., ukončení platnosti dvoustr. smluv ve vztahu k Bělorusku
- 297/2010 Sb., vzor formuláře pro ozn. o nabídkovém řízení pro výběr dopravce
- AD03/2001, nová pojistná smlouva s Generali Pojišťovnou ve prospěch advokátů
- 80/2009 Sb.m.s., ukončení platnosti dvoustr. smluv ve vztahu ke Kyrgyzstánu
Obec i nájemce chtějí prodloužit nájem obecního bytu za stávajících podmínek. Současná nájemní smlouva brzy vyprší a je uzavřena na 1 rok. Jakým způsobem je nejvhodnější prodloužení sjednat, dodatkem, novou smlouvou nebo jiným způsobem?
Může obec zveřejnit záměr o pachtu pozemku, i když by v danou chvíli byla stále uzavřena předchozí nájemní smlouva, která by byla vypovězena až v okamžiku, kdy se podepíše nová pachtovní smlouva?
Je nějak omezen časový úsek mezi dnem, kdy zastupitelstvo schválí prodej konkrétního pozemku konkrétnímu kupujícímu a dnem, kdy je uzavřena kupní smlouva? Je toto usnesení platné po neomezeně dlouhou dobu?
Kdo je oprávněn uzavřít jménem obce smlouvu?
Může mít pro obec nějaké následky zpětné zrušení usnesení zastupitelstva, pokud třetí osobě vznikne škoda?
Rada obce schválila nájemní smlouvu s žadatelem o nájem nebytových prostor v obecní budově. Následně nájemce založil spolek a žádá, aby v nájemní smlouvě byl uveden tento spolek a nikoli nájemce, kterému byla nájemní smlouva schválena. Může být ve smlouvě jako nájemce uveden spolek zastoupený žadatelem o nájem nebytových prostor, aniž by byl porušen zákon o obcích?
Jak z hlediska rozpočtového hospodaření postupovat, pokud obec uzavírá smlouvu v jednom roce, avšak k plnění smlouvy a tedy k čerpání z obecního rozpočtu dojde až v letech následujících? Navyšování rozpočtového výhledu nám nepřijde vhodné, neboť čísla v něm jsou pouze odhady a navíc rozpočtový výhled máme schválen jen na 2 roky dopředu, přičemž k plnění ze strany obce dojde až později.
Vyhradí-li si zastupitelstvo rozhodnutí v určité věci, bude mít nějaké účinky rozhodnutí rady v této věci, pokud otázka předtím spadala do její zbytkové pravomoci dle ustanovení § 102 odst. 3 zákona o obcích?
Dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona je možné zajistit přístup dělených nebo scelovaných pozemků na veřejnou komunikaci na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. K jakému okamžiku toto jiné věcné právo musí existovat? Ze strany stavebníka nám byla předložena uzavřená smlouva o zřízení věcného břemene pro zajištění přístupu, avšak nebyl podán návrh na vklad takového práva do katastru nemovitostí.
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) představuje oproti dosavadnímu stavebnímu zákonu (zákonu č. 183/2006 Sb.) podstatnou změnu.
Dle dosavadního stavebního zákona - při reflexi relevantní judikatury správních soudů - platilo, že v případě dělení nebo scelování pozemků nebylo možné využít k zajištění přístupu na veřejnou komunikaci institutu jiného věcného práva. Vždy bylo nutné pozemky dělit či scelovat tak, aby veškeré pozemky dotčené tímto nestavebním záměrem měly přímé napojení na veřejnou komunikaci.
Nový stavební zákon v ustanovení § 216 odst. 2 výslovně stanoví: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“
Jednou z variant je právě zajištění tzv. nepřímého přístupu s využitím institutu jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. Věcná práva k nemovitým věcem - tedy i pozemkům a stavbám - jsou evidována v katastru nemovitostí. Zde je tedy možné ověřit, zda takové jiné věcné právo zajišťující přístup na veřejnou komunikaci existuje, nebo nikoliv.
V případě, že bude podána žádost o dělení nebo scelení pozemku a nebude-li jiné věcné právo existovat ke dni rozhodnutí stavebního úřadu, nelze považovat požadavek stavebního zákona za splněný.
Pozemky a stavby jsou přitom věci evidované ve veřejném seznamu, jímž je v tomto případě katastr nemovitostí. V souladu s úpravou obsaženou v občanském zákoníku (viz ustanovení § 1262 a ustanovení § 1305 občanského zákoníku) takové jiné právo vznikne primárně zápisem do katastru nemovitostí. Občanský zákoník počítá i se vznikem takového práva na základě jiných právních skutečností (např. vydržením či z rozhodnutí správního orgánu či soudu) s tím, že se v katastru nemovitostí následně takové právo pouze „zaeviduje“.
Dotaz směřuje k tomu, zda je možné považovat uzavřenou smlouvu o zřízení věcného břemene za dostatečné naplnění podmínky dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona. Do doby zápisu tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí nelze považovat ve smyslu citované právní úpravy obsažené v občanském zákoníku toto právo za vzniklé (vzniká vkladem). Je tedy nutné trvat na tom, aby takové jiné věcné právo bylo do katastru nemovitostí pravomocně vloženo nejpozději ke dni rozhodnutí stavebního úřadu. Ani případné probíhající řízení o vkladu jiného věcného práva do katastru nemovitostí by nebylo dostatečné, jelikož není jisté, že vkladové řízení skončí pravomocným povolením vkladu.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.