- 162/38 024/1999, k oceňování práv odpovídajících věcným břemenům
- CV02/2001, k oceňování práv odpovídajících věcným břemenům
- 162/33 612-12a/2001, oprava sdělení k oceňování práv odpovídajících věcným břemenům
Obec je vlastníkem a provozovatelem vodovodu. Vodovod je již desítky let veden přes pozemky obecní i soukromé. Věcné břemeno vedení, údržby a oprav nebylo nikdy zřízeno. Obec rozhodla o osazení vodoměrů a těm, kteří osazení neumožnili, zaslala výzvu. Jeden vlastník pozemku, kterým vodovod prochází, ale stále odmítá spolupracovat a umožní osazení pouze za předpokladu, že obec přeloží vodovod mimo jeho pozemek. Vodovod byl vybudován v 70. letech, nemohlo dojít k vydržení věcného břemene ve prospěch obce?
Jak řešit situaci, kdy vlastník požaduje po obci nájemné za část jeho pozemku, která zasahuje do místní komunikace? Obec dokonce obdržela elektronický platební rozkaz, na který podala odpor. S tímto občanem vede obec dlouhodobě spory a domluva je prakticky nemožná.
Může obec koupit pozemek zatížený zástavním právem?
Lze zřídit na jednom pozemku více služebností inženýrských sítí? Mohou se tyto služebnosti překrývat?
Který orgán obce, ve které není zřízena rada obce, projednává, schvaluje a podepisuje smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti inženýrské sítě v případě, že je obec výlučným vlastníkem pozemku, do kterého má být síť kanalizačního řadu uložena?
Obec chce uzavřít smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohodu o umístění stavby. V obecním pozemku bude uloženo kabelové vedení včetně pojistkové skříně. Když se v obci nevolí rada, bude smlouvu schvalovat starosta a je nutné zveřejnit záměr?
Pozemek pod místní komunikací vlastní vlastník odlišný od obce. Došlo k jednání o odkupu tohoto pozemku, a když byla dohodou stanovena cena, vlastník od podepsání dohody odstoupil a nyní stanovil cenu za pozemek mnohonásobně vyšší. Jak v tomto případě postupovat?
Dle dosavadního stavebního zákona bylo nutné při dělení pozemků posuzovat, zda nově vzniklé pozemky budou napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Slyšel jsem, že nový stavební zákon toto mění.
Dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) bližší regulaci neobsahuje. Uvedená podmínka vyplývá z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“), dle něhož platí: „Pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.“
Judikatura Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 27. 9. 2017 č.j. 1 As 166/2016-38) konstatovala, že věcné břemeno nemá trvalý charakter, a tudíž jím nelze splnit podmínku vyplývající z ustanovení § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Z tohoto důvodu nebylo možné ono napojení na veřejně přístupnou pozemní komunikaci řešit zřízením věcného břemene mezi dvěma pozemky tak, aby toto napojení bylo zajištěno skrze sousední pozemek, který již dopravní napojení na veřejnou pozemní komunikaci splňoval.
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) tento dosavadní výklad mění výslovnou regulací obsaženou přímo v novém stavebním zákoně. Dle jeho ustanovení § 216 odst. 2 platí: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“
Z citovaného ustanovení vyplývá, že při dělení pozemků lze ve vztahu k požadavku na jejich dopravní přístupnost splnit požadavek jedním z těchto způsobů:
1) vyznačení přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům;
2) vyznačením přístupu skrze pozemek nebo stavbu stejného vlastníka;
3) na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě – tj. na základě např. věcného břemene podle občanského zákoníku.
Novou právní úpravu lze tedy považovat za benevolentnější a umožňuje dělit pozemky i tehdy, pokud nejsou všechny nově vznikající pozemky přímo napojeny na veřejně přístupnou pozemní komunikaci.
Pro úplnost je vhodné dodat, že dle ustanovení § 216 odst. 4 nového stavebního zákona při dělení nebo scelení pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících se nedokládá dopravní napojení na veřejně přístupnou komunikaci, přičemž stavební úřad v rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících stanoví stavební úřad podmínku zřízení napojení nově vzniklých pozemků na veřejně přístupnou komunikaci.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.