V databázi máme 3 390 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání veřejné prostranství

Nalezeno 10425 právních předpisů:

  • 335/2016 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 7. června 2016 sp. zn. Pl. ÚS 4/16 ve věci návrhu na zrušení čl. 2 odst. 2 písm. e) obecně závazné vyhlášky města Chrastava č. 2/2014 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích, kterou se stanovuje kratší doba nočního klidu, výjimečné případy, ve kterých lze rozhodnutím vymezit dobu nočního klidu kratší, a vymezují činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek v obci, včetně omezení těchto činností
  • 220/2014 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 5. srpna 2014 sp. zn. Pl. ÚS 35/13 ve věci návrhu na zrušení čl. III odst. 2 poslední věty obecně závazné vyhlášky města Cheb č. 6/2012 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích
  • 176/2013 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 28/12 ve věci návrhu na zrušení článku 5 odst. 3 písm. e) obecně závazné vyhlášky města Vimperk č. 1/2010 o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, čistoty a bezpečnosti na veřejných prostranstvích, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 3/2010 a obecně závazné vyhlášky č. 4/2011
  • 434/2008 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 12. srpna 2008 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky města Krupky č. 12/2004 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích
  • 20/2008 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 11. prosince 2007 ve věci návrhu na zrušení čl. 3 obecně závazné vyhlášky města Jirkova č. 4/2005 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 57 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 51 až 57

Jak daleko od hranic pozemků se mají vysazovat stromy a jak daleko od hranice pozemku je možné postavit plot?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Občanka ve věku 77 let shromažďuje na svém pozemku odpadky všech druhů. Pohled na pozemek není vůbec hezký, v okolí je cítit zápach a existuje podezření na vysoký výskyt hlodavců. Jak lze tuto situaci řešit?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Může si obec jako provozovatel a vlastník vodovodu dát podmínku pro připojení na hlavní řad, ve znění: Obec souhlasí s vybudováním vodovodní přípojky podle stavebního zákona s podmínkou, že si nový odběratel vybuduje na hlavním řádu hlavní uzávěr a přívod vody na hranici pozemku na vlastní náklady a po zhotovení se tato část stavby stane majetkem vlastníka vodovodu (obce)?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Na území obce se nachází pomník obětem I. světové války. V minulosti opakovaně docházelo k poškozování a znečišťování pomníku a jeho bezprostředního okolí a narušování piety skupinou lidí, kteří se zde scházeli za účelem konzumace alkoholu. Jakým způsobem lze účinně zajistit ochranu pomníku?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Od roku 2022 chystáme novou odpadovou vyhlášku. Rádi bychom v obci zavedli spravedlivější systém odpadového hospodářství, a to, že by se poplatky za odpad odvíjely podle počtu výsypů popelnic jednotlivých domácností. Pravděpodobně je nejvhodnějším způsobem (dle nového zákona) stanovení výběru poplatku způsobem: Místní poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, přičemž bude základ - kapacita soustřeďovacích prostředků. Svozová společnost nám bude evidovat (pomocí skenu kódu na nádobě), kolikrát která domácnost popelnici k vývozu předložila a my potom zpětně vypočteme dané domácnosti výši poplatku na základě námi stanovené sazbě za 1 litr odpadu. Je tento postup správný? A pokud obec nestanoví minimální základ dílčího poplatku, může domácnost např. předložit (objednat) popelnici k výsypu např. pouze jen 1 x za 2 měsíce (pokud by chtěla domácnost na poplatcích výrazně ušetřit)?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Budeme jako stavební úřad vybírat správní poplatek za rozhodnutí o povolení výjimky v rámci řízení o dodatečném povolení stavby v případě podle ustanovení § 256 odst. 2 nového stavebního zákona?

Nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.) stanovuje poměrně přísné podmínky pro dodatečné povolení stavby. Podmínky pro dodatečné povolení stavby jsou následující:

  • prokáže-li povinný splnění podmínek podle ust. § 193 nového stavebního zákona;
  • stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu;
  • stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu, a
  • povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek podle tohoto zákona spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena.

Současně podle ustanovení § 256 odst. 2 nového stavebního zákona platí: „Vyžaduje-li stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, považuje se podmínka podle odstavce 1 písm. b) za splněnou. Ustanovení § 187 odst. 2 až 4 se použije obdobně.“

Z citované právní úpravy vyplývá, že v řízení o dodatečném povolení stavby, které je dle ustanovení § 255 odst. 4 nového stavebního zákona součástí řízení o nařízení odstranění stavby, nelze žádnou výjimku z požadavků na výstavbu povolovat. Nelze tedy uvažovat o tom, že by stavební úřad vyměřoval správní poplatek za povolení výjimky v rámci dodatečného povolení stavby.

Ustanovení § 256 odst. 2 nového stavebního zákona totiž stanoví právní fikci (užívá výraz „považuje se“) s tím, že pakliže jsou splněny uvedené podmínky, považuje se podmínka, že záměr nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu, za splněnou. Těmito podmínky jsou:

  • stavba vyžaduje pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb, a
  • stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno.

Např. lze uvést nesplnění požadavku na umisťování staveb podle ust. § 11 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Podle ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky č. 146/2024 Sb. platí, že: „Umístěním stavby nesmí být znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku nebo ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. Stavba musí být umístěna minimálně 2 m od hranice pozemku vyjma pozemku veřejného prostranství.“ Bude-li stavba umístěna blíže než 2 m od hranice pozemku a předloží-li stavebník souhlas vlastníka sousedního pozemku (případně i osob oprávněných z jiného věcného práva) ve formě ustanovení § 187 nového stavebního zákona, považuje se podmínka dle ustanovení § 256 odst. 1 písm. b) nového stavebního zákona za splněnou.

Pakliže by tedy v této souvislosti stavební úřad požadoval úhradu správního poplatku za povolení výjimky z požadavků na výstavbu, jednalo by se o správní poplatek vybraný bez právního důvodu.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

V obci jsou majitelé nemovitostí, kteří soustavně zanedbávají sečení zahrad a pozemků. Je možné, aby obec na těchto pozemcích vysokou trávu sama posekala a pak požadovala po vlastníkovi náhradu?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.