V databázi máme 3 402 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání veřejnoprávní smlouva

Nalezeno 10220 právních předpisů:

  • 340/2015 Sb., Zákon o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)
  • 172/1947 Sb., Zákon o opatřeních k provedení mírových smluv s Bulharskem, Finskem, Italií, Maďarskem a Rumunskem
  • 354/1921 Sb., Zákon o převzetí statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu.
  • 77/2012 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi vládou České republiky a Radou ministrů Albánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací
  • 73/2012 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Estonskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 45 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 1 až 10

Plánovací smlouva podle ustanovení § 130 a násl. nového stavebního zákona je veřejnoprávní smlouvou. O jaký typ veřejnoprávní smlouvy ve smyslu správního řádu se jedná? Musí takovou veřejnoprávní smlouvu schvalovat stavební úřad či bude stavební úřad její smluvní stranou?

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.), upravuje plánovací smlouvy v ustanovení § 130 a násl. nového stavebního zákona. Podle ustanovení § 130 odst. 1 nového stavebního zákona je to veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem. Plánovací smlouva pak může dle ustanovení § 130 odst. 2 obsahovat i úpravu práv a povinností z oblasti soukromého práva. Bližší obsahové náležitosti pak upravuje ustanovení § 131 nového stavebního zákona. Jedná se tedy o veřejnoprávní smlouvu se soukromoprávními prvky.

Správní řád upravuje veřejnoprávní smlouvy v ustanovení § 159 až § 170, přičemž tato právní úprava se použije subsidiárně. Správní řád rozlišuje tři typy veřejnoprávních smluv:

  1. veřejnoprávní smlouvy koordinační (§ 160 správního řádu), které mezi sebou uzavírají vykonavatelé veřejné moci za účelem plnění svých úkolů;
  2. veřejnoprávní smlouvy subordinační (§ 161 správního řádu), které mezi sebou uzavírají správní orgán a osoba, která by byla účastníkem správního řízení;
  3. veřejnoprávní smlouvy mezi subjekty soukromého práva (§ 162 správního řádu), které mezi těmi, kdo by byli nebo kdo jsou účastníky správního řízení, a týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností.

Vzhledem ke shora uvedenému členění ve správním řádu je zřejmé, že plánovací smlouvy jsou veřejnoprávní smlouvy sui generis, tedy jde o typ výslovně neupravený ve správním řádu. Svojí povahou totiž nejsou ani smlouvami koordinačními, ani subordinačními ani mezi subjekty soukromého práva.

K uzavření plánovací smlouvy ve smyslu ustanovení § 130 a násl. nového stavebního zákona pak není třeba souhlasu stavebního úřadu, neboť stavební úřad není smluvní stranou a souhlas stavebního úřadu nový stavební zákon nepředpokládá. Skutečnost, že došlo k uzavření plánovací smlouvy, by měla být zveřejněna v národním geoportálu územního plánování dle ustanovení § 130 odst. 3 nového stavebního zákona.

Závěrem je vhodné zdůraznit, že plánovací smlouva podle ustanovení § 130 nového stavebního zákona nemá nic společného s veřejnoprávními smlouvami podle dosavadního stavebního zákona (zákona č. 183/2006 Sb.), kterými byly nahrazovány úkony stavebního úřadu. Dle ustanovení § 4 odst. 1 věta třetí a čtvrtá dosavadního stavebního zákona totiž platilo: „Stanoví-li tak tento zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu místo vydání správního rozhodnutí. Tím nesmí být dotčena práva a oprávněné zájmy dotčených osob a zájmy dotčených orgánů.“ Takovými veřejnoprávními smlouvami byly veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí dle ustanovení § 78a dosavadního stavebního zákona a nahrazující stavební povolení dle § 116 dosavadního stavebního zákona. Tyto veřejnoprávní smlouvy byly příkladem smluv subordinačních. Nicméně to nemá nic společného s plánovacími smlouvami podle nového stavebního zákona.

Nový stavební zákon

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Na projednávání přestupkové agendy máme se sousední obcí uzavřenou veřejnoprávní smlouvu, avšak již nyní víme, že prodloužení veřejnoprávní smlouvy nebude možné. Potřebovali bychom vědět, jak v této situaci dále postupovat, na koho se obrátit, s kým dále jednat.

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je veřejnoprávní smlouva o projednávání přestupků uzavřená podle starého zákona o přestupcích platná i po účinností nových právních předpisů upravující přestupky? Pokud ano, je obec s rozšířenou působností oprávněná projednávat také přestupky týkající se porušení obecně závazné vyhlášky obce, tedy přestupků proti pořádku v územní samosprávě?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec má uzavřenou veřejnoprávní smlouvu o přenosu příslušnosti k projednávání přestupků. Které obci náleží pokuta, kterou správní orgán v rámci přestupkového řízení uloží?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec má uzavřenou veřejnoprávní smlouvu o přenosu příslušnosti k projednávání přestupků. Může starosta obce přesto udělit pokutu například za znečišťování veřejného prostranství?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Co napsat do veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace tak, aby byla v souladu s § 10a odst. 5 písm. k) zákona č. 250/2000 Sb.?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je možné vyžadovat po obci, která vykonává přenesenou působnost v oblasti přestupků na základě veřejnoprávní smlouvy, informace o pachatelích z důvodu regresivní úhrady za projednání přestupku?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec chce poskytnout finanční příspěvek místnímu sboru dobrovolných hasičů. Musí se jednat o dotaci? A jak má být taková žádost formulována?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jaké příspěvky může obec poskytnout z rozpočtu obce? Podléhají všechny příspěvky právní úpravě zákona č. 250/2000 Sb.? Musí tedy spolky ve všech případech podat žádost splňující požadavky uvedené v zákoně 250/2000 Sb., a obec s nimi musí uzavřít veřejnoprávní smlouvu, kterou schválí zastupitelstvo a vyvěsí se na úřední desce, pokud bude dotace nad 50 000 Kč? Jaký je rozdíl mezi peněžním darem podle občanského zákoníku a dotací dle § 10a zákona č. 250/2000 Sb.?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec na základě žádosti schválila bezúročnou půjčku zaměstnanci ve výši 100 tis. Kč na dostavbu rodinného domu. Bude vypracována veřejnoprávní smlouva o návratné finanční výpomoci. Musí být v podmínkách smlouvy předložení dokladů za poskytnuté peníze? Splácet bude 2 roky, musí být doklady předloženy dříve než dojde ke splacení, případně v jakém časovém horizontu?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.