V databázi máme 3 381 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání vlastník

Bylo nalezeno 329 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 101 až 110

Je třeba vypracovat majetkovou a provozní evidenci pro domácí čistírny odpadních vod? Obec bude 10 let vlastníkem a provozovatelem 68 domácích čistíren odpadních vod.

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Plánujeme vybudování pozemní komunikace včetně všech inženýrských sítí a přípojek k těmto sítím. Kolem pozemní komunikace jsou stavební pozemky (ve vlastnictví soukromých osob), které budou výstavbou komunikace zhodnoceny. Je možné uložit vlastníkům těchto pozemků nějaký „připojovací poplatek“, budou-li se chtít připojit na inženýrské sítě?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Kdy se vlastník nově postaveného rodinného domu stává povinným platit místní poplatek za odpad? Je to až od kolaudace stavby, nebo dříve?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je obec povinna zadat provedení geologického průzkumu na pozemcích soukromých vlastníků, když jsou tyto pozemky územním plánem označeny jako průmyslová zóna?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Je povinností vlastníka (stavebníka) provádějícího obnovu nemovité kulturní památky svolávat pravidelné kontrolní dny na stavbě za účasti orgánu státní památkové péče, jestliže mu taková povinnost nebyla uložena závaznou částí závazného stanoviska tohoto orgánu k zamýšlené obnově památky, ani jiným správním rozhodnutím?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

V obci se nachází neoplocený a veřejně přístupný soukromý pozemek. Dříve, na okraji tohoto pozemku, byly vzrostlé stromy a mezi nimi křížek. Stromy byly v minulosti pokáceny a zůstal jen křížek. Křížek byl nyní přesunut hlouběji do soukromého pozemku a po jeho stranách byly vysázeny dva pamětní stromy. Vše s projednáním a souhlasem vlastníka pozemku. Obec by ráda tento stav ošetřila smluvně tak, aby bylo možné zajistit pro občany přístup ke křížku (možná bychom i rádi osadili lavičku) a aby se nestalo, že stromy budou považovány za vlastnictví vlastníka pozemku a ten si s nimi bude podle svého nakládat. Pozemek obci nechce prodat. Jakou smlouvou tento stav ošetřit?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Jak se bránit proti vnikání hospodářských zvířat na sousední pozemky a proti případně způsobeným škodám? Domluva s vlastníkem zvířat není možná a státní správa dospěla k závěru, že nejsou porušovány veřejnoprávní normy.

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec na základě písemných smluv s vlastníky rodinných domů zajišťuje služby spojené s užíváním jímky, která je ve vlastnictví obce. Jeden z vlastníků rodinných domů, a tudíž i uživatel, odmítá hradit zálohy i vyúčtování služeb. Odvolává se na původní smlouvu o zajištění služby, kterou uzavřel bývalý starosta obce a podle které platí výrazně nižší částku. Jedná o neoprávněné užívání cizí věci a obec se tedy bude muset domáhat nápravy soudní cestou?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec kdysi převedla bytové domy do bytového družstva s tím, že pozemky pod těmito domy stále náleží obci. Obec je pak na žádost vlastníku těchto domů odprodává za jednotnou cenu, která ale nedosahuje ceny obvyklé v lokaci. Je tento postup ze strany obce právně v pořádku?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

V rámci řízení o povolení stavebního záměru podle nového stavebního zákona stavebník předložil souhlas vlastníka pozemku, na němž má být stavba realizována, v podobě nájemní smlouvy sepsané notářským zápisem. Lze takový právní titul - ve formě veřejné listiny - považovat za dostatečný?

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) obecně navazuje ohledně právní úpravy soukromoprávních souhlasů při realizaci stavebního záměru na cizím pozemku na právní úpravu obsaženou v dosavadním stavebním zákoně (zákon č. 183/2006 Sb.).

Regulace v dosavadním stavebním zákoně

Je vhodné připomenout, že dosavadní stavební zákon až do 31. 12. 2017 neupravoval formu souhlasu vlastníka pozemku či stavby, na nichž třetí osoba hodlá realizovat svůj záměr. Novelizací provedenou zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, bylo do dosavadního stavebního zákona doplněno ustanovení § 184a.

Souhlas podle ustanovení § 184a dosavadního stavebního zákona byl vyžadován při kumulativním naplnění následujících podmínek:

1) žadatel není vlastníkem pozemku nebo stavby (ustanovení § 184a odst. 1 věta první dosavadního stavebního zákona);

2) žadatel není oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný záměr uskutečnit (ustanovení § 184a odst. 1 věta první dosavadního stavebního zákona);

3) nejde o případ, kdy je pro požadovaný záměr stanoven účel vyvlastnění zákonem (ustanovení § 184a odst. 3 dosavadního stavebního zákona).

Forma takového souhlasu pak byla stanovena v ustanovení § 184a odst. 2 dosavadního stavebního zákona následovně: „Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace.“

Stavební úřad se měl zabývat pouze tím, zda byl předložen souhlas ve formě dle ustanovení § 184a odst. 2 dosavadního stavebního zákona. Stavební úřad přitom nezajímalo, zda tento souhlas byl vyhotoven na základě uzavřené nájemní smlouvy, nebo z jiného právního titulu. Stavební úřad pouze zkontroloval, zda je splněna forma stanovená dosavadním stavebním zákonem.

Regulace v novém stavebním zákoně

Právní úprava v novém stavebním zákoně, konkrétně ustanovení § 187, navazuje na dosavadní právní úpravu, přičemž ji mírně modifikuje. Podmínky, za nichž je třeba předložit v rámci řízení o povolení záměru souhlas podle ustanovení § 187 odst. 2 nového stavebního zákona, se v zásadě nezměnily.

Nicméně je vhodné upozornit hned úvodem, že stavebník předkládá souhlas vlastníka pozemku či stavby, který je zapsán v katastru nemovitostí ke dni podání žádosti. Ustanovení § 184a dosavadního stavebního zákona takto nestanovilo, tudíž stavební úřad vyžadoval aktuální souhlas podle změny vlastnictví k pozemku či stavbě, což mohlo prodlužovat a komplikovat řízení v případě změny vlastnictví v průběhu řízení. Nový stavební zákon tedy jako rozhodný souhlas považuje souhlas vlastníka ke dni podání žádosti ze strany stavebníka.

Současně ustanovení § 187 odst. 2, věty třetí a čtvrtá, nového stavebního zákona výslovně stanoví, že souhlas vlastníka nelze vzít zpět po podání žádosti o povolení záměru. Tzn. nový stavební zákon zakazuje zpětvzetí souhlasu vlastníkovi pozemku či stavby poté, co byla již podána žádost o povolení záměru. Zároveň ovšem nový stavební zákon stanoví, že dojde-li k podstatné změně záměru, lze záměr povolit, jen doloží-li stavebník souhlas vlastníka pozemku nebo stavby s upraveným záměrem. Dojde-li tedy po podání k podstatné změně záměru, bude stavební úřad nucen vyžadovat nový souhlas vlastníka pozemku či stavby. Nový stavební zákon však nestanoví, co je podstatnou změnou záměru. Bude tedy vždy na individuálním posouzení stavebního úřadu, zda se bude jednat o podstatnou změnu záměru, tedy bude vyžadován nový souhlas s upraveným záměrem.

Ve vztahu k formě tohoto souhlasu je nový stavební zákon konkrétnější a košatější, neboť ustanovení § 187 odst. 3 nového stavebního zákona stanoví:

„Souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace a musí obsahovat identifikační údaje a podpis vlastníka pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr povolen, nebo oprávněného k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti. Identifikačními údaji jsou u

a) fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště,

b) právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.“

Nový stavební zákon tedy jednoznačně specifikuje formu, v jaké je třeba souhlas vlastníka nebo stavby v rámci řízení o povolení záměru předložit. Alternativní forma - třeba i ve formě notářského zápisu, což je veřejná listina - není připuštěna. Ve vedeném řízení tedy nedošlo ze strany stavebníka k předložení souhlasu požadovaného novým stavebním zákonem, a tudíž bude nutné jej vyzvat k odstranění vad žádosti (předložení souhlasu ve formě dle ustanovení § 187 odst. 3 nového stavebního zákona).

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Související vzdělávání
Další nalezené související vzdělávací kurzy
Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož