Zákon č. 283/2021 Sb., stavební
zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“) neobsahuje
žádné přechodné ustanovení, které by se vztahovalo speciálně
k problematice řízení o odstranění stavby a řízení o dodatečném povolení
stavy. Současně je vhodné zdůraznit, že nový stavební zákon má jinou koncepci
v oblasti odstraňování a dodatečného povolování nepovolených staveb.
Stávající stavební zákon č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „stávající stavební zákon“), upravuje postup
v ust. § 129, z něhož vyplývá, že nejprve stavební úřad zahájí řízení
z moci úřední, tj. řízení o odstranění stavby, přičemž toto řízení je
v souladu s ust. § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno dnem, kdy správní orgán
oznámil zahájení řízení hlavnímu účastníkovi, tj. povinnému v řízení o
nařízení odstranění stavby. Následně má povinný (stavebník, případně vlastník)
právo do 30 dnů ode dne zahájení řízení o odstranění stavby požádat o dodatečné
povolení stavby s tím, že v takovém případě stavební úřad přeruší
řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Zároveň stávající
stavební zákon výslovně stanoví, že je-li žádost o dodatečné povolení podána
dříve, než bylo zahájeno řízení o odstranění stavby, pak se má za to, že žádost
byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Zde se tedy
jedná o dvě vzájemně provázaná řízení a řízení o dodatečném povolení stavby
nelze vést bez toho, aniž by bylo zahájeno řízení o odstranění stavby (tj.
řízení z moci úřední).
Nový stavební zákon předpokládá,
že stavební úřad zahájí řízení z moci úřední o odstranění nepovolené
stavby s tím, že současně poučí povinného o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů
od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby s tím, že nebude-li
tato žádost v této lhůtě podána, nebude možné stavbu dodatečně povolit.
Řízení o dodatečném povolení stavby je součástí řízení o nařízení odstranění
stavby, přičemž toto jedno řízení buď skončí tak, že dojde k dodatečnému
povolení stavby, nařízení odstranění nepovolené stavby, případně
k zastavení řízení (typicky z procesních důvodů).
K vlastnímu dotazu je pak vhodné zejména
zdůraznit, že pro to, aby bylo možné postupovat podle stávajícího stavebního
zákona, je nutné, aby bylo ještě v přechodném období do 30. 6. 2024 (ve
smyslu ust. § 334a nového stavebního zákona) zahájeno řízení o odstranění
stavby. Samotné podání žádosti na stavební úřad označené jako „žádost o
dodatečné povolení stavby“ neznamená, že by bylo řízení o dodatečném povolení
stavby vedeno podle stávajícího stavebního zákona. S ohledem na shora
uvedenou provázanost právní úpravy, která je nastavena tak, že řízení o
dodatečném povolení stavby dle stávajícího stavebního zákona lze zahájit
nejdříve ke dni, kdy je zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby (viz
úprava, která řeší to, co se děje, je-li žádost o dodatečné povolení stavby
podána před zahájením řízení o odstranění stavby), pro to, aby bylo možné vést
řízení o dodatečném povolení stavby podle dosavadních právních předpisů, musí
být nejpozději 30. 6. 2024 zahájeno řízení o odstranění stavby ve smyslu ust. §
129 stávajícího stavebního zákona ve spojení s ust. § 46 správního řádu.
Nebude-li tomu tak, stavebnímu úřadu nezbude než vést dodatečné povolení dle
nového stavebního zákona, i když podání označené jako „žádost o dodatečné
povolení stavby“ bude podána před 30. 6. 2024.