Jedná se o tzv. veřejnou sbírku, jejíž pořádání je regulováno zákonem. Podle zákona musí obec oznámit, že hodlá veřejnou sbírku konat, písemně krajskému úřadu, kde je možné uvést důvody hodné zvláštního zřetele, aby mohla být sbírka zahájena ve lhůtě kratší než 30 dnů od přijetí oznámení (takovým důvodem je právě zmírnění následků ozbrojeného konfliktu). Krajský úřad by měl osvědčit konání sbírky. 

Oznámení musí v prvé řadě obsahovat název a sídlo obce, jakož i usnesení příslušného orgánu o souhlasu s konáním sbírky (rady obce), jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu starosty.

V oznámení musí být dále uvedeny následující skutečnosti:

a) účel sbírky (mají-li být z čistého výtěžku sbírky hrazeny režijní náklady, uvede se v účelu sbírky také nejvyšší procentní část čistého výtěžku, která může být takto použita),

b) území, na němž se sbírka bude konat,

c) datum zahájení a datum ukončení sbírky, popřípadě informaci, že sbírka bude konána na dobu neurčitou,

d) způsob provádění sbírky,

e) název a adresu banky nebo její pobočky nebo pobočky zahraniční banky, u níž je zřízen bankovní účet ke shromažďování příspěvků získaných sbírkou, a číslo tohoto účtu, 

f) podmínky pro otevření a zjištění obsahu pokladniček,

g) určení výše příspěvku při prodeji předmětů, v jejichž prodejní ceně je příspěvek zahrnut, nebo určení výše příspěvku na vstupenkách, koná-li se sbírka i tímto způsobem

h) den v roce, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování, koná-li se sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok,

i) den v roce, ke kterému bude zpracováno první roční průběžné vyúčtování, není-li tento den totožný s dnem uvedeným v písm. h).

Případnou změnu kteréhokoli z  údajů v oznámení nebo v připojených dokladech je obec povinna oznámit příslušnému krajskému úřadu nejpozději do 10 pracovních dnů.

Zákon neomezuje (kromě schvalování zastupitelstvem od určité výše) poskytování finančních příspěvků v tom, zda má jít o dary či dotace. Lze se setkat s názory, že obce by měly upřednostňovat formu dotace, avšak zákon takový požadavek výslovně nestanovuje, tudíž poskytování darů není vyloučeno.

Je-li finanční příspěvek poskytován neziskovým organizacím, je dle našeho názoru forma daru, která je z povahy věci méně administrativně náročná, vhodnější  – již z podstaty fungování neziskové organizace plyne účel, na jaký budou prostředky využity. Totéž podle našeho názoru platí i v případě poskytování příspěvku fyzickým osobám v této souvislosti.

Pokud má obec v případě poskytování finančních prostředků zájem kontrolovat, jakým způsobem budou finanční prostředky konkrétně využity, lze využít formu dotace, kdy zákon mj. stanovuje povinnost vyúčtování dotace. Nelze však ani vyloučit uzavření darovací smlouvy, kde obec jako dárce ve smlouvě stanoví účel, ke kterému mají být poskytnuté peníze použity a způsob, jak bude uvedené kontrolováno.