Starosta obce má v souvislosti s řešením mimořádné události, se zabráněním jejího vzniku nebo s odstraňováním jejích následků větší pravomoci. Mezi tyto mimořádné události bez pochyby patří i povodně. Starosta může v této situaci rozhodovat v záležitostech, které spadají do tzv. zbytkové pravomoci rady obce, a to bez ohledu na to, zda byl radou k takovému rozhodování předem pověřen, případně i v případech, v nichž si zastupitelstvo takové rozhodnutí předem vyhradilo. Tedy běžně by o těchto záležitostech rozhodovala rada obce, či zastupitelstvo, pokud by si určitou pravomoc vyhradilo (starosta by měl pouze ty pravomoci, které by mu byly svěřeny), ale při těchto mimořádných událostech je to starosta obce, který rozhoduje, namísto rady obce, případně zastupitelstva obce, i když si tuto záležitost předem vyhradilo.

Tímto není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou obce, ať už starostovi nebo obecnímu úřadu (toto svěření se neruší). Pokud byla určitá pravomoc svěřena starostovi před vznikem této situace, má ji svěřenou i v době, kdy by ji mohl vykonávat na základě výslovného zákonného zmocnění. Pokud byla určitá pravomoc svěřena obecnímu úřadu (případně konkrétnímu útvaru), pak vznikem této situace ji může vykonávat i nadále obecní úřad (na základě předchozího svěření), nedochází k „přesunu“ na starostu.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) tuto situaci sám neřeší. Dotaz patrně směřuje na požadavky na výstavbu, které jsou v souladu se zákonným zmocněním obsaženým v novém stavebním zákoně obsaženy ve vyhlášce č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.

Dle ustanovení § 10 vyhlášky č. 146/2024 Sb. platí:

„Pozemek stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci

(1) Na pozemku stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci lze kromě stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci umístit také stavbu a zařízení související nebo podmiňující funkci bydlení a rodinné rekreace a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků a staveb a zařízení na nich.

(2) Na pozemku rodinného domu lze umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost do 40 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky s nejvýše 1 nadzemním podlažím a s 1 podzemním podlažím; odstavec 1 tímto není dotčen.“

Z citovaného ustanovení vyplývá několik pravidel.

V případě pozemku a) stavby pro bydlení, kterou jsou v souladu s ustanovení § 13 písm. b) nového stavebního zákona bytový dům, s ustanovení § 13 písm. c) nového stavebního zákona rodinný dům a patrně další případné stavby pro bydlení (např. tzv. výminek ve smyslu odst. 1 písm. p) Přílohy č. 2 nového stavebního zákona), lze kromě takové stavby hlavní umístit také stavbu a zařízení související nebo podmiňující funkci bydlení a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemku a staveb a zařízení na něm.

Obdobně tomu tak platí v případě staveb pro rodinnou rekreaci.

Nad rámec tohoto vyhlášky č. 146/2024 Sb. v ustanovení § 10 odst. 2 je pak stanoveno další speciální pravidlo pro pozemek rodinného domu – na ostatní stavby pro bydlení se tedy nevztahuje – a to, že tam lze umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost o stanovených parametrech.