Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), byl přede dnem své účinnosti již třikrát novelizován, a to:

• zákonem č. 195/2022 Sb., kterým do něj bylo mimo jiné včleněno nové ustanovení § 334a, které právě podstatným způsobem mění a modifikuje účinnost a aplikovatelnost nového stavebního zákona;
• zákonem č. 152/2023 Sb., kterým byla modifikována účinnost nového stavebního zákona z původní účinnosti 1. 7. 2023 na 1. 1. 2024;
• zákonem č. 465/2023 Sb., kterým byla změněna některá ustanovení nového stavebního zákona v souvislosti se změnou tzv. liniového zákona, tj. zákona č. 416/2009 Sb.

Nový stavební zákon tedy nabývá účinnosti jako celek dne 1. 1. 2024, což výslovně vyplývá z ust. § 335 nového stavebního zákona. Nový stavební zákon měl totiž tzv. dělenou účinnost, přičemž některá ustanovení nabyla účinnosti již dříve, a to již ke dni 30. 7. 2021, 1. 1. 2022 a 1. 1. 2023.

Nicméně takto by odpověď byla nepřesná, neboť by nereflektovala tzv. přechodné období vytvořené ust. § 334a nového stavebního zákona. Přechodným obdobím se rozumí v oblasti územního plánování a záměrů ve smyslu nového stavebního zákona (tj. záměrů stavebních i nestavebních) období od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024. V ust. § 334a odst. 2 a odst. 3 nového stavebního zákona jsou tedy stanoveny principy aplikovatelnosti nového stavebního zákona v přechodném období.

Ve vztahu k územnímu plánování je situace jednodušší, neboť se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů, tedy podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů do 31. 12. 2023 (dále jen „starý stavební zákon“) a podle těch ustanovení nového stavebního zákona, které již nabyly účinnosti před 1. 1. 2024. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je územní řízení týkající se vyhrazené stavby ve smyslu přílohy č. 3 nového stavebního zákona a staveb s ní souvisejících, neboť v přechodném období již nelze zahájit územní řízení o takové vyhrazené stavbě. Ostatních staveb se však tento závěr netýká a v přechodném období lze u těchto staveb (tedy všech ostatních vyjma stavbě vyhrazených), podat žádost o vydání územního rozhodnutí.

Ve vztahu k povolování záměrů podle nového stavebního zákona, ať již jde o záměry stavební či nestavební, platí, že se v přechodném období postupuje podle starého stavebního zákona s výjimkou vyhrazených staveb ve smyslu přílohy č. 3 nového stavebního zákona, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb. V případě vyhrazených staveb ve smyslu přílohy č. 3 nového stavebního zákona, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb se totiž od 1. 1. 2024 postupuje podle nového stavebního zákona s tím, že se nepoužijí ustanovení nového stavebního zákona, která regulují zjednodušeně řečeno digitalizaci (tj. ust. § 172, ust. 173, ust. § 185 odst. 3 písm. c) a část sedmá nového stavebního zákona). Pro vyhrazené stavby povolované v přechodném období se bude zároveň stále vydávat závazné stanovisko úřadu územního plánování podle § 96b starého stavebního zákona, neboť na vydávání tohoto závazného stanoviska se ustanovení § 334a odst. 2 nového stavebního zákona nevztahuje.

Lze tedy uzavřít, že nejedná-li se o vyhrazené stavby ve smyslu přílohy č. 3 nového stavebního zákona, stavby s nimi související a stavby tvořící s nimi soubor staveb, postupuje se podle dosavadních právních předpisů, tj. podle starého stavebního zákona, jeho prováděcích předpisů a dalších právních předpisů, vše ve znění ke dni 31.12.2023. Jedinou výjimku tvoří ustanovení, která podle ust. § 335 písm. a), písm. b) a písm. c) nabyla účinnosti do 31. 12. 2023.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) tuto situaci sám neupravuje.

Počet účastníků řízení ve vazbě k možnosti doručení veřejnou vyhláškou je upraven v ustanovení § 144 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Podle ustanovení § 144 odst. 2 správního řádu lze účastníky v řízení s velkým počtem účastníků o zahájení řízení uvědomit veřejnou vyhláškou. Řízení s velkým počtem účastníků je definováno v ustanovení § 144 odst. 1 správního řádu jako řízení s více než 30 účastníky. Nový stavební zákon tuto skutečnost nijak nemění.

Nový stavební zákon však upravuje, že v řízení s velkým počtem účastníků se účastníkům řízení podle ustanovení § 182 písm. a), b) a c) nového stavebního zákona vyrozumění o zahájení řízení vždy doručuje do vlastních rukou. Jedná se následující účastníky řízení: o stavebníka, obec a vlastníka pozemku nebo stavby, na kterých má být záměr uskutečněn, nebo toho, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě.

Ostatním účastníkům řízení, tedy účastníkům dle ust. § 182 písm. d) a písm. e) nového stavebního zákona, se doručuje vyrozumění o zahájení řízení veřejnou vyhláškou. Účastníci řízení dle ust. § 182 písm. d) nového stavebního zákona se podle ust. § 188 odst. 3 nového stavebního zákona v řízení s velkým počtem účastníků vždy identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí, stejně jako podle původní právní úpravy.

Novinkou však je, že výše uvedené platí pouze pro vyrozumění o zahájení řízení, neboť nový stavební zákon v ustanovení § 188 odst. 4 nového stavebního zákona dále uvádí: „Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito účastníci poučí ve vyrozumění o zahájení řízení.“