Dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) v ustanovení § 80 odst. 3 vymezoval záměry, které nevyžadovaly rozhodnutí o změně využití
území ani územní souhlas, přičemž aktu stavebního úřadu podléhaly tyto záměry
pouze tehdy, pokud měly být realizovány na území, na nichž se prokazatelně
nalézají archeologické nálezy, a dále též na záměry, pro které bylo třeba
závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí
a na záměry ve zvláště chráněných oblastech.
Nový stavební zákon (zákon
č. 283/2021 Sb.) na tuto právní úpravu navazuje a taktéž upravuje nestavební
záměry, pro které není třeba povolení změny využití území. V ustanovení § 214
odst. 1 nového stavebního zákona jsou pak – v návaznosti na dosavadní
stavební zákon – upraveny obdobné záměry s dílčími modifikacemi.
I v případě nového
stavebního pak platí, že tyto záměry vyžadují akt stavebního úřadu,
v případě, že jde o:
a) území, pro které je vydán plán
území s archeologickými nálezy,
b) záměry EIA,
c) záměr ve zvláště chráněném
území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti,
d) záměr v chráněném ložiskovém
území.