Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) představuje
oproti dosavadnímu stavebnímu zákonu (zákonu č. 183/2006 Sb.) podstatnou změnu.
Dle dosavadního stavebního zákona - při reflexi relevantní
judikatury správních soudů - platilo, že v případě dělení nebo scelování
pozemků nebylo možné využít k zajištění přístupu na veřejnou komunikaci
institutu jiného věcného práva. Vždy bylo nutné pozemky dělit či scelovat tak,
aby veškeré pozemky dotčené tímto nestavebním záměrem měly přímé napojení na
veřejnou komunikaci.
Nový stavební zákon v ustanovení § 216 odst. 2 výslovně
stanoví: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto
projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy,
včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení
pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům,
nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného
věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“
Jednou z variant je právě zajištění tzv. nepřímého
přístupu s využitím institutu jiného věcného práva k cizímu pozemku
nebo stavbě. Věcná práva k nemovitým věcem - tedy i pozemkům a stavbám -
jsou evidována v katastru nemovitostí. Zde je tedy možné ověřit, zda
takové jiné věcné právo zajišťující přístup na veřejnou komunikaci existuje,
nebo nikoliv.
V případě, že bude podána žádost o dělení nebo scelení
pozemku a nebude-li jiné věcné právo existovat ke dni rozhodnutí stavebního
úřadu, nelze považovat požadavek stavebního zákona za splněný.
Pozemky a stavby jsou přitom věci evidované ve veřejném
seznamu, jímž je v tomto případě katastr nemovitostí. V souladu
s úpravou obsaženou v občanském zákoníku (viz ustanovení § 1262 a ustanovení §
1305 občanského zákoníku) takové jiné právo vznikne primárně zápisem do katastru
nemovitostí. Občanský zákoník počítá i se vznikem takového práva na základě
jiných právních skutečností (např. vydržením či z rozhodnutí správního
orgánu či soudu) s tím, že se v katastru nemovitostí následně takové
právo pouze „zaeviduje“.
Dotaz směřuje k tomu, zda je možné považovat
uzavřenou smlouvu o zřízení věcného břemene za dostatečné naplnění podmínky dle
ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona. Do doby zápisu tohoto věcného
břemene do katastru nemovitostí nelze považovat ve smyslu citované právní
úpravy obsažené v občanském zákoníku toto právo za vzniklé (vzniká
vkladem). Je tedy nutné trvat na tom, aby takové jiné věcné právo bylo do
katastru nemovitostí pravomocně vloženo nejpozději ke dni rozhodnutí
stavebního úřadu. Ani případné probíhající řízení o vkladu jiného věcného práva
do katastru nemovitostí by nebylo dostatečné, jelikož není jisté, že vkladové
řízení skončí pravomocným povolením vkladu.