- 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů
- 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
- 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích
- 59/2002 Sb., prováděcí vyhláška zákona o volbách do zastupitelstev obcí
- 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů a o změně zákona o rozpočtovém určení daní
Zastupitelstvo obce se rozhodlo o odstranění stavby na pozemku, jehož je vlastníkem. Je povinna záměr o odstranění stavby zveřejnit?
V obci je kromě finančního a kontrolního výboru zřízen zastupitelstvem též výbor lesního hospodaření, který je pověřen kontrolováním lesního hospodaření. Je tento výbor současně kompetentní kontrolovat i finanční stránku hospodaření v lese?
Je spojen s rozhodnutím zastupitelstva o tom, že se funkce starosty mění z funkce uvolněné na funkci neuvolněnou, nějaký nárok na odchodné?
Je možné, aby výbor zastupitelstva obce vyvíjel svou činnost, když současně s volbou členů nedošlo ke zvolení předsedy výboru? Je možné dočasně pověřit vedením výboru člena výboru, který není členem zastupitelstva obce?
V případě, že zastupitelstvo má v úmyslu i ve volebním roce odměnit členy výborů, kteří nejsou zastupiteli, za jejich práci, je nutné tak učinit ještě před komunálními volbami?
Který orgán obce schvaluje smlouvu např. na opravu pozemní komunikace (rada nebo zastupitelstvo)? Má vliv na to, kdo schvaluje smlouvu, výše zakázky nebo to, zda bylo s touto akcí počítáno v rozpočtu?
Může být do funkce kronikáře ustanovena osoba pouze na základě rozhodnutí starosty nebo o této záležitosti musí rozhodnout zastupitelstvo obce hlasováním? Musí se vystavovat jmenovací dekret?
Je správné rozhodnutí o ověřovateli, i když nekoresponduje s jednacím řádem zastupitelstva? Dále si ověřovatelka zápisu zvolená z řad občanů stěžovala, že jí zastupitelé nechtějí poskytnout všechny materiály, které měli k dispozici a že musí být součástí zápisu. Jak lze situaci posoudit z právního hlediska?
Musí zastupitelstvo obce schvalovat poskytování dotací či návratných finančních výpomocí i v době povodně?
Zastupitelstvu obce je vyhrazeno schvalovat poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, vyjma situace, kdy je návratná finanční výpomoc (vyšší jak 250 000 Kč) poskytována příspěvkovým organizacím obce. Toto rozhodování bude dle důvodové zprávy náležet do vyhrazené pravomoci rady obce (poskytování návratné finanční výpomoci obecní příspěvkové organizaci je úkolem zřizovatele).
V případě dotací a návratných finančních výpomocí ostatním osobám v době krizového stavu bude toto rozhodování náležet do nevyhrazené pravomoci rady obce, s možností zastupitelstva si takové rozhodnutí vyhradit pro sebe. Přičemž v době mimořádných událostí může v rámci zbytkové pravomoci rady obce rozhodovat starosta. Krizovým stavem se dle krizového zákona rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Tedy mezi mimořádné události je za jisté možné zařadit i povodně.
V této souvislosti lze ještě podotknou, že finanční pomoc (ať již ve formě peněžitého daru, dotace či návratné finanční výpomoci) bude mít zpravidla za následek změnu rozpočtu a s tím související nutnost provedení rozpočtového opatření. Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě ohrožující životy a majetek, tj. při povodni.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.