V databázi máme 3 390 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání zatížení pozemku předkupním právem

Nalezeno 13418 právních předpisů:

  • 2/1993 Sb., Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky
  • 236/1920 Sb., Ústavní zákon, kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v republice Československé.
  • 184/2006 Sb., Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
  • 91/2012 Sb., Zákon o mezinárodním právu soukromém
  • 349/1999 Sb., Zákon o Veřejném ochránci práv

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Bylo nalezeno 40 dotazů s odpovědí. Zobrazuji dotazy 21 až 30

Stačí darování obecních pozemků zatížených právem stavby z důvodu rozšiřování krajské komunikace odůvodnit veřejným zájmem?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec vlastní kabelový rozvod, který provozuje cizí společnost. Může obec kabelový rozvod prodat konkrétní společnosti? Lze využít předkupního práva?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec v roce 2000 vymezila ve svém domě jednotlivé bytové jednotky, tedy ještě dle dnes již neúčinného zákona o vlastnictví bytů. Nyní obec plánuje tyto jednotlivé jednotky prodat svým nájemcům – jedná o první prodej jednotek. Uplatní se předkupní právo u těchto jednotek dle současného ustanovení § 1187 občanského zákoníku, nebo dle ustanovení § 22 zákona o vlastnictví bytů, dle něhož došlo k vymezení těchto jednotek?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Bytový dům je ve vlastnictví obce, pozemek pod ním patří státu. Obec dostala nabídku od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby pozemek koupila. Pokud pozemek obec nekoupí, může chtít nový vlastník pozemku např. zvýšit nájemné, nebo si bude dělat nárok na bytový dům či po obci požadovat odstranění stavby?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec plánuje opravu místní komunikace s pomocí dotace od kraje. Některé části pozemní komunikace se však nachází na soukromém pozemku. Je pro obec výhodnější uzavřít smlouvu, kterou by se zřídilo věcné břemeno, nebo pozemek odkoupit, případně směnit za jiný?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Lze pozemek, který je nyní vázán nájemní smlouvou a využíván pro zemědělské účely, také zahrnout do smlouvy o nájmu práva myslivosti nebo je nutné tento pozemek vyčlenit?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Obec vlastní stavbu na cizím pozemku. Tato stavba nemá číslo popisné a ani číslo evidenční, není ani zkolaudovaná, jedná se o bývalou hasičskou zbrojnici. Jediná evidence o ní je na listu vlastnictví a v majetku obce. Majitel pozemku, na kterém stojí, odmítá stavbu koupit za odhadní cenu. Jak má obec postupovat v tomto případě? Náleží stavba soukromému majiteli pozemku podle nového zákona nebo se musí s obcí domluvit o případné koupi?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Fyzická osoba tvrdí, že vydržela vlastnické právo k obecnímu pozemku. Jakým způsobem provést převod pozemku z vlastnictví obce na fyzickou osobu, pokud se vydržení vlastnického práva prokáže? Je nutné zveřejnit záměr?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.

Dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona je možné zajistit přístup dělených nebo scelovaných pozemků na veřejnou komunikaci na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. K jakému okamžiku toto jiné věcné právo musí existovat? Ze strany stavebníka nám byla předložena uzavřená smlouva o zřízení věcného břemene pro zajištění přístupu, avšak nebyl podán návrh na vklad takového práva do katastru nemovitostí.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) představuje oproti dosavadnímu stavebnímu zákonu (zákonu č. 183/2006 Sb.) podstatnou změnu.

Dle dosavadního stavebního zákona - při reflexi relevantní judikatury správních soudů - platilo, že v případě dělení nebo scelování pozemků nebylo možné využít k zajištění přístupu na veřejnou komunikaci institutu jiného věcného práva. Vždy bylo nutné pozemky dělit či scelovat tak, aby veškeré pozemky dotčené tímto nestavebním záměrem měly přímé napojení na veřejnou komunikaci.

Nový stavební zákon v ustanovení § 216 odst. 2 výslovně stanoví: „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.“

Jednou z variant je právě zajištění tzv. nepřímého přístupu s využitím institutu jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. Věcná práva k nemovitým věcem - tedy i pozemkům a stavbám - jsou evidována v katastru nemovitostí. Zde je tedy možné ověřit, zda takové jiné věcné právo zajišťující přístup na veřejnou komunikaci existuje, nebo nikoliv.

V případě, že bude podána žádost o dělení nebo scelení pozemku a nebude-li jiné věcné právo existovat ke dni rozhodnutí stavebního úřadu, nelze považovat požadavek stavebního zákona za splněný.

Pozemky a stavby jsou přitom věci evidované ve veřejném seznamu, jímž je v tomto případě katastr nemovitostí. V souladu s úpravou obsaženou v občanském zákoníku (viz ustanovení § 1262 a ustanovení § 1305 občanského zákoníku) takové jiné právo vznikne primárně zápisem do katastru nemovitostí. Občanský zákoník počítá i se vznikem takového práva na základě jiných právních skutečností (např. vydržením či z rozhodnutí správního orgánu či soudu) s tím, že se v katastru nemovitostí následně takové právo pouze „zaeviduje“.

Dotaz směřuje k tomu, zda je možné považovat uzavřenou smlouvu o zřízení věcného břemene za dostatečné naplnění podmínky dle ustanovení § 216 odst. 2 nového stavebního zákona. Do doby zápisu tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí nelze považovat ve smyslu citované právní úpravy obsažené v občanském zákoníku toto právo za vzniklé (vzniká vkladem). Je tedy nutné trvat na tom, aby takové jiné věcné právo bylo do katastru nemovitostí pravomocně vloženo nejpozději ke dni rozhodnutí stavebního úřadu. Ani případné probíhající řízení o vkladu jiného věcného práva do katastru nemovitostí by nebylo dostatečné, jelikož není jisté, že vkladové řízení skončí pravomocným povolením vkladu.

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Obec bude stavět chodník na cizím pozemku. Tato stavba bude následně ve vlastnictví obce. Je možné zřídit služebnost umístění chodníku, nebo musí být vždy uzavřena smlouva o právu stavby s vlastníkem pozemku?

Pro zobrazení odpovědi se prosím přihlašte. Pokud nemáte přihlašovací údaje, registrujte se.