Obec je vlastníkem budovy, ke které má právo hospodaření příspěvková organizace zřízená obcí. Může příspěvková organizace tyto prostory pronajímat třetím osobám a zároveň požadovat nájemné i po svém zřizovateli?
Kdo schvaluje bezplatnou smlouvu o právu provést stavbu vodovodní přípojky na pozemku soukromého vlastníka?
Nájemník obecního bytu v bytovém domě žádá o povolení zřízení sídla právnické osoby na adrese bytového domu, místa svého trvalého pobytu. Jsou se zřízením sídla právnické osoby v obecním bytě spojená nějaká rizika pro obec či ostatní nájemníky bytového domu?
Je nějak upraven způsob schvalování darů ze strany obce občanům, kteří byli postiženi povodní?
I v době povodně platí, že je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodovat o poskytnutí věcných darů v hodnotě nad 100 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 100 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce. Do uvedeného limitu se běžně jedná o zbytkovou pravomoc rady obce, nicméně v době povodně rozhoduje na místo rady obce starosta obce (a to i v případě, že si tuto pravomoc vyhradilo zastupitelstvo). Pakliže mu byla pravomoc rozhodovat o poskytování darů do určité výše svěřena radou obce, tak toto svěření se neruší, jen k tomu přibývá pravomoc rozhodovat až do výše 100 000 Kč (byla-li ale tato pravomoc svěřena obecnímu úřadu, nebo alespoň její část, tak nedochází k „přesunu“ na starostu). Jinak řečeno, v případě „střetu“ předchozího svěření radou obce a svěření na základě zákona při mimořádné události bude vykonávat obecní úřad pravomoci v souladu se svěřením a ostatní, předem nesvěřené pravomoci bude vykonávat starosta.
V této souvislosti lze ještě podotknou, že finanční pomoc (ať již ve formě peněžitého daru, dotace či návratné finanční výpomoci) bude mít zpravidla za následek změnu rozpočtu a s tím související nutnost provedení rozpočtového opatření. Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě ohrožující životy a majetek, tj. při povodni.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.
Kdo podepisuje smlouvu o zastoupení obce advokátem?
Je při odprodeji drobného nepotřebného majetku obce (např. stará vrata nebo posypový vozík) potřeba zveřejňovat záměr? Nebo je možné jej bez dalšího prodat za cenu obvyklou (např. cenu šrotu) komukoli, kdo se přihlásí?
Město za pomoci dotace vybuduje na nemovitosti (pozemku), která je v jeho vlastnictví stavbu (nikoliv podzemní). Stavba se tak dle občanského zákoníku stává součástí tohoto pozemku čili vlastníkem/nabyvatelem se automaticky stává město. Aby stavba mohla být na tomto pozemku vybudována, je potřeba uzavřít smluvní ujednání tedy smlouvu o dílo. Schválení uzavření smlouvy o dílo náleží do tzv. zbytkové pravomoci rady dle § 102 odst. 3 zákona o obcích za předpokladu, že si tuto pravomoc nevyhradilo zastupitelstvo města dle § 84 odst. 4 zákona o obcích (v našem případě si zastupitelstvo toto nevyhradilo). Dle ustanovení § 85 psím. a) zákona o obcích nabytí a převod hmotných nemovitých věcí (s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací) včetně vydání nemovitých věcí podle zvláštních zákonů, je vyhrazenou pravomocí zastupitelstva. Avšak vzhledem k ustanovení § 498 občanského zákoníku se domníváme, že nově vybudovaná stavba vlastníkem pozemku se stává součástí pozemku, a protože je již tento pozemek ve vlastnictví města, tak vlastně k nabývání nově vybudované stavby ve smyslu občanského zákoníku a zákona o obcích nedochází. Není tak potřeba smlouvu o dílo projednávat v zastupitelstvu města (pokud se nejedná o pravomoc, kterou si zastupitelstvo vyhradilo).
Může obec poskytnout ubytování osobám z Ukrajiny na přechodnou dobu v obecních bytech, které nejsou aktuálně pronajaty? Je potřeba zveřejnit záměr?
Určitě ano. V daném případě jistě nepůjde o nájem, nýbrž o výpůjčku (bezúplatná obdoba nájmu).
Byť zákon o obcích konstruuje výjimku ze zveřejňování záměru pouze v případě pronájmu bytů, s ohledem na okolnosti se přikláníme k výkladu, že i v případě výpůjčky není nezbytné záměr zveřejňovat (je mj. zákonem stanovena výjimka, že v případě výpůjčky do 30 dnů není třeba zveřejňovat záměr).
Podle ustanovení § 39 odst. 3 zákona o obcích platí, že povinnost zveřejnit záměr se nevztahuje mj. na pronájem bytů anebo na pronájem či výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů.
Bez zveřejnění záměru lze tedy realizovat krátkodobý pronájem či výpůjčku jakýchkoli prostor (do 30 dnů) nebo pronájem bytu. Výpůjčce na dobu delší než 30 dnů by zveřejnění záměru již dle zákona mělo přecházet. Lze tedy doporučit s ohledem na uvedené postupovat obezřetně s tím, že pokud by se mělo jednat o delší bezúplatné přenechání prostor (tedy výpůjčku), mělo by dojít ke zveřejnění záměru (v tomto ohledu nelze ale vyloučit budoucí názorový posun).
O uzavření smlouvy rozhoduje v rámci zbytkové pravomoci rada (eventuálně starosta, není-li rada v obci volena, pravomoc si může rovněž vyhradit zastupitelstvo či ji lze zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu).
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.