- 392/2000 Sb., vyhlášení 2.změny závazné části územního plánu Brněnské aglomerace
- 393/2000 Sb., vyhlášení 2. změny závazné části územního plánu Zlínské aglomerace
- 1/2004 (ZL), vyhlášení 4. změny závazné části územního plánu Zlínské aglomerace
- 1/2006 (ZL), 5. a 6. změna závazné části územního plánu Zlínské aglomerace
- 1/2003 (ZL), vyhlášení 3. změny závazné části územního plánu Zlínské aglomerace
Územní plán účinný v roce 2016 vymezil plochu, ve které podmínil výstavbu v ploše zpracováním územní studie a lhůtu pro pořízení stude stanovil na dobu 5-ti let od vydání územního plánu. Územní stude však nebyla nikdy zpracována. Kdy uplyne lhůta (rok), kdy bude možné provést změnu v území tak, aby vlastníci nemohli uplatňovat náhradu za změnu v území? Podle jaké právní úpravy se bude náhrada, resp. lhůta pro náhradu, posuzovat v situaci, kdy změna/územní plán bude projednána ještě podle zák. č. 183/2006 Sb.? Jaká by byla lhůta, kdyby změna/územní plán byla projednána už podle zák. č. 283/2021 Sb.?Varianta ANáhrada dle § 102 z.č. 183/2006 Sb., a to zejména ve vztahu k odst. 4 (Pokud bylo rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu z podnětu nebo zpracováním územní studie a tento regulační plán nenabyl účinnosti nebo tato studie nebyla zapsána do evidence územně plánovací činnosti do 4 let od vydání územně plánovací dokumentace, která tuto podmínku stanovila, lhůty podle odstavce 3 se prodlužují o dobu, o kterou byla lhůta 4 let překročena.)[2016+5+4 (…2020 překročena o 4 roky) = 2025?[Varianta BNáhrada dle § 133 z. č. 283/2021 Sb., a to zejména ve vztahu k odst. 3 (Náhrada oprávněné osobě nenáleží, došlo-li ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemku na základě jejího návrhu nebo po uplynutí doby 5 let od nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace, která zastavění dotčeného pozemku ke stanovenému účelu umožnila. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou bylo zastavění pozemku znemožněno v důsledku stavební uzávěry nebo jiného dočasného omezení zastavitelnosti pozemku stanoveného územně plánovací dokumentací.)[2016+5+5 (…dočasné omezení zastavitelnosti pozemku v důsledku nutnosti vyhotovit ÚS dané ÚP do 5-ti let) = 2026?]Počítám lhůty správně [v hranatých závorkách]? Podle které právní úpravy se bude postupovat – varianta A, nebo varianta B?
Jaké nastanou následky, když obec nevyhoví připomínce v prvních změnách územního plánu a schválí ho? Jaké možnosti má osoba, která podala připomínku a jaké z toho mohou obci vzniknout povinnosti (náklady)?
Obec vydala nový územní plán, jímž došlo ke změně využití některých pozemků určených pro výrobu a sklady na zemědělské pozemky. Za jakých podmínek mají vlastníci těchto pozemků nárok na náhradu majetkové újmy způsobené změnou územního plánu?
Je obec povinna zasíťovat pozemek, který změnou územního plánu změní z pozemku zemědělského na pozemek zastavitelný, pokud tento pozemek bude prodávat?
Nový stavební zákon má rušit dosavadní předkupní právo vymezené v územních plánech podle stávajícího stavebního zákona. Toto předkupní právo je i evidováno v katastru nemovitostí. Obec má v územním plánu vymezeny nemovitosti, u nichž je zapsáno za účelem realizace veřejně prospěšné stavby předkupní právo. Jak se má tedy postupovat?
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) již skutečně neumožňuje v územních plánech a regulačních plánech vymezovat předkupní právo ve smyslu ustanovení § 101 dosavadního stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.).
Nový stavební zákon stávající předkupní právo výslovně upravuje v přechodném ustanovení § 327 odst. 2: „Předkupní právo vymezené v územně plánovací dokumentaci podle dosavadních právních předpisů zaniká účinností změny územního plánu, kterou bylo jeho vymezení vypuštěno nebo nahrazeno vymezením veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, nejpozději však uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po zániku předkupního práva zajistí osoba oprávněná z předkupního práva jeho výmaz z katastru nemovitostí. Listinou, na jejímž základě má být právo z katastru nemovitostí vymazáno, je potvrzení o zániku práva podle katastrální vyhlášky.“
Tímto ustanovením se tedy řeší stávající předkupní práva dle dosavadního stavebního zákona tak, že:
- obec může změnou územního plánu vypustit toto předkupní právo bez náhrady;
- obec může toto předkupní právo nahradit vymezením veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit;
- obec neučiní žádný krok a poté do 4 let ode dne nabytí účinnosti nového stavebního zákona toto předkupní právo zanikne.
V naznačeném případě je tedy nutné si vyhodnotit, zda je předkupní právo pro realizaci veřejně prospěšné stavby nadále aktuální, nebo nikoliv, a to perspektivou důvodu, pro které bylo v územním plánu vymezeno. Pakliže trvá důvod pro vymezení (např. jde o výstavbu veřejně prospěšné stavby – např. o pozemní komunikaci), pak lze doporučit nahrazení stávajícího předkupního práva vymezením veřejně prospěšné stavby, pro kterou lze práva k pozemkům vyvlastnit. Bude-li závěr spočívat v tom, že již není důvod pro obdobné omezení vlastnického práva v územním plánu, nabízí se dvě řešení spočívající buď ve vypuštění bez náhrady, nebo vyčkání 4 let ode dne účinnosti, kdy předkupní právo zanikne ze zákona.
Závěrem lze upozornit na povinnost oprávněného (obce) zajistit po zániku výmaz z katastru nemovitostí. Tato povinnost bude tížit obec podle toho, kdy předkupní právo zanikne.
K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.