Starosta obce má v souvislosti s řešením mimořádné události, se zabráněním jejího vzniku nebo s odstraňováním jejích následků větší pravomoci. Mezi tyto mimořádné události bez pochyby patří i povodně. Starosta může v této situaci rozhodovat v záležitostech, které spadají do tzv. zbytkové pravomoci rady obce, a to bez ohledu na to, zda byl radou k takovému rozhodování předem pověřen, případně i v případech, v nichž si zastupitelstvo takové rozhodnutí předem vyhradilo. Tedy běžně by o těchto záležitostech rozhodovala rada obce, či zastupitelstvo, pokud by si určitou pravomoc vyhradilo (starosta by měl pouze ty pravomoci, které by mu byly svěřeny), ale při těchto mimořádných událostech je to starosta obce, který rozhoduje, namísto rady obce, případně zastupitelstva obce, i když si tuto záležitost předem vyhradilo.

Tímto není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou obce, ať už starostovi nebo obecnímu úřadu (toto svěření se neruší). Pokud byla určitá pravomoc svěřena starostovi před vznikem této situace, má ji svěřenou i v době, kdy by ji mohl vykonávat na základě výslovného zákonného zmocnění. Pokud byla určitá pravomoc svěřena obecnímu úřadu (případně konkrétnímu útvaru), pak vznikem této situace ji může vykonávat i nadále obecní úřad (na základě předchozího svěření), nedochází k „přesunu“ na starostu.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) upravuje souhlas vlastníka v ustanovení § 187. To pak v odst. 3 blíže specifikuje formu takového souhlasu, která podle všeho dle dotazu byla splněna.

Podle ust. § 187 odst. 4 nového stavebního zákona pak dále platí, že: „K souhlasu vlastníka pozemku nebo stavby, které jsou v podílovém spoluvlastnictví, je třeba souhlas dvoutřetinové většiny spoluvlastníků podle výše jejich podílů; v případě bytového spoluvlastnictví postačí pouze souhlas společenství vlastníků jednotek, nebo správce, pokud společenství vlastníků jednotek nevzniklo.“

V daném případě nový stavební zákon jednoznačně stanoví formu, ve které má být souhlas vlastníka stavby předložen (viz ust. § 187 odst. 3 nového stavebního zákona). V případě právnických osob by měl stavební úřad ověřit, zda osoba, která za SVJ podepsala situační výkres, je podle zápisu ve veřejném rejstříku oprávněna za SVJ jednat, případně, zda osoba, která situační výkres podepsala, byla oprávněna jednat na základě jiného oprávnění (např. zmocnění dle plné moci), a to k okamžiku tohoto podpisu.

Pakliže stavební úřad ověří oprávnění osoby, která za SVJ jedná, nezabývá se tím, zda např. proběhlo jednání orgánů SVJ, je-li pro takový úkon nutno např. rozhodnutí shromáždění SVJ. Stavební úřad pouze ověří, že bylo podepsáno osobami, které jsou k zastupování SVJ zmocněny. Stavební úřad nemá být subjektem, který bude posuzovat stanovy SVJ, případně posuzovat to, zda pro rozhodnutí shromáždění byly splněny podmínky.