V databázi máme 3 402 zodpovězených dotazů

Výsledky vyhledávání zrychlené řízení

Nalezeno 14641 právních předpisů:

  • 418/2011 Sb., Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
  • 179/2024 Sb., Zákon o hromadném občanském řízení soudním
  • 53/2024 Sb., Zákon o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu
  • 353/2019 Sb., Zákon o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu (nominační zákon)
  • 25/2017 Sb., Zákon o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí

Nejste přihlášen, nemůžete si tak zobrazit obsah těchto ani dalších nalezených předpisů.

Byly nalezeny 3 dotazy s odpovědí.

Je pravda, že stavba může být podle nového stavebního zákona povolena fikcí ve zrychleném řízení? Za jakých podmínek?

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) sice upravuje institut zrychleného řízení, avšak neupravuje fikci povolení záměru. Nový stavební zákon pouze – obdobně, jak činil dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) – upravuje pouze fikci aktu dotčeného orgánu (není-li zákonem vyloučena) v ustanovení § 178 odst. 3, dle něhož platí: Nevydá-li dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek.“ Fiktivní rozhodnutí, resp. povolení, není součástí nového stavebního zákona v žádném z dosud schválených znění.

Zrychlené řízení navazuje na dnešní právní úpravu tzv. zjednodušených postupů podle dosavadního stavebního zákona. Podstatou zrychleného řízení upraveného v ustanovení § 212 nového stavebního zákona je to, že povolení stavby nebo zařízení může být vydáno jako první úkon stavebního úřadu v řízení za kumulativního naplnění následujících podmínek:

  1. stavebník o vydání rozhodnutí ve zrychleném řízení požádal;
  2. obec, na jejímž území má být stavba nebo zařízení uskutečněna, má vydán územní plán;
  3. nejde o záměr EIA;
  4. nejde o záměr vyžadující povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu podle zákona o ochraně přírody a krajiny;
  5. splňuje požadavky kladené na záměry podle § 193 nového stavebního zákona;
  6. stavebník doložil souhlasy všech účastníků řízení se záměrem, vyznačené na situačním výkresu dokumentace.

Jsou-li splněny všechny shora uvedené podmínky, pak dojde k vydání povolení ve zrychleném řízení jako první úkon v řízení (tzn. účastníci řízení se o zahájení nevyrozumívají, neumožňuje se jim uplatnit námitky apod.). Současně s oznámením účastníkům řízení podle nového stavebního zákona (dle počtu účastníků např. individuálním doručením) se povolení vydané ve zrychleném řízení zveřejňuje také na úřední desce příslušného stavebního úřadu po dobu 15 dnů ode dne vydání.

Závěrem je vhodné poznamenat, že nebudou-li kumulativně splněny všechny shora uvedené podmínky, pak stavební úřad postupuje tak, jako kdyby byla podána žádost o povolení záměru (bez požadavku na zrychlené řízení).

Nový stavební zákon

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Seznam klíčových slov
Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Lze povolit dělení nebo scelení pozemků ve zrychleném řízení ve smyslu ustanovení § 212 stavebního zákona? Případně lze využít jiný rychlejší postup než klasické řízení?

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) upravuje zrychlené řízení v ustanovení § 212. Dle ustanovení § 212 nového stavebního zákona jsou stanoveny kumulativně podmínky, za nichž lze institut zrychleného řízení využít. Tyto podmínky lze shrnout následovně:

  • stavebník o vydání povolení stavby nebo zařízení jako první úkon v řízení požádá;
  • obec, na jejímž území má být stavba nebo zařízení uskutečněna, má vydán územní plán;
  • nejde o záměr EIA;
  • nejde o záměr vyžadující povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu podle zákona o ochraně přírody a krajiny;
  • stavba splňuje požadavky uvedené v § 193;
  • stavebník doložil souhlasy všech účastníků řízení se záměrem, vyznačené na situačním výkresu dokumentace.

Z předmětného ustanovení vyplývá jednoznačně, zrychlené řízení se týká staveb nebo zařízení, přičemž stavba je definována v ustanovení § 4 a ustanovení § 7 nového stavebního zákona. Nicméně v případě dělení nebo scelení pozemků se jedná o tzv. nestavební záměr.

Institut zrychleného řízení tedy v případě povolení dělení nebo scelení pozemků využít nelze.

Nicméně jisté „urychlení“ v případě povolení dělení nebo scelení pozemků představuje úprava obsažená v ustanovení § 217 odst. 2 nového stavebního zákona, dle něhož platí: „Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelení pozemků, je vydání povolení dělení nebo scelení pozemků prvním úkonem stavebního úřadu v řízení.“

Podle ustanovení § 216 odst. 3 nového stavebního zákona lze dále platí: „Vydání povolení dělení nebo scelení pozemků je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení, pokud jsou podmínky pro dělení nebo scelení pozemků dány územním plánem, regulačním plánem nebo rozhodnutím podle jiného právního předpisu. Povolení dělení nebo scelování pozemků se nevydává, pokud je dělení nebo scelování schváleno pozemkovými úpravami.“.

V případě dělení nebo scelení pozemků lze tedy – při splnění zákonných podmínek – vydat povolení jako první úkon v řízení, což nezanedbatelně celý postup vydání povolení o dělení nebo scelení pozemků urychlí.

Nový stavební zákon

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož

Lze povolit ostatní stavbu (tj. takovou, která není vyjmenovaná v přílohách č. 1 až 3) ve zrychleném řízení v souladu s ustanovením § 212 stavebního zákona?

Nový stavební zákon, tedy zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), skutečně člení stavby do čtyř kategorií. V ust. § 5 odst. 2 je pak uvedeno, že stavby jsou drobné (uvedené v Příloze č. 1 nového stavebního zákona), jednoduché (uvedené v Příloze č. 2 nového stavebního zákona), vyhrazené (uvedené v Příloze č. 3 nového stavebního zákona) a pak stavby ostatní, jimiž jsou všechny ostatní nezařaditelné do žádné z tří kategorií.

Dle ustanovení § 212 nového stavebního zákona jsou stanoveny kumulativně podmínky, za nichž lze institut zrychleného řízení využít. Tyto podmínky lze shrnout následovně:

  • stavebník o vydání povolení stavby nebo zařízení jako první úkon v řízení požádá;
  • obec, na jejímž území má být stavba nebo zařízení uskutečněna, má vydán územní plán;
  • nejde o záměr EIA;
  • nejde o záměr vyžadující povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu podle zákona o ochraně přírody a krajiny;
  • stavba splňuje požadavky uvedené v § 193;
  • stavebník doložil souhlasy všech účastníků řízení se záměrem, vyznačené na situačním výkresu dokumentace.

Z citované právní úpravy je jednoznačné, že ji lze aplikovat na jakoukoli kategorii stavby, přičemž o stavbu ostatní se bude jednat patrně i relativně často, neboť není vyloučeno, aby např. bytový dům, což je stavba ostatní, byla povolena ve zrychleném řízení. Stejně tak v případě garáží, které překročí parametry jednoduché stavby (srov. odst. 1 písm. c) Přílohy č. 2 nového stavebního zákona), se bude jednat o ostatní stavbu.

Celkově jsou ovšem vyloučeny záměry EIA, které ustanovení § 4 odst. 2 nového stavebního zákona definuje jako takový záměr, který podléhá posouzení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Závěrem je vhodné upozornit na to, že povolení vydané ve zrychleném řízení dle ustanovení § 212 odst. 2 nového stavebního zákona stavební úřad zveřejní na úřední desce po dobu 15 dnů ode dne jeho vydání.

Nový stavební zákon

Dotčená ustanovení právních předpisů

K tomuto dotazu se váže 1 ustanovení právních předpisů.

Správnost této odpovědi garantuje
Brož

JUDr. Jan Brož PhD.
advokát, KVB advokátní kancelář s.r.o.

Brož