Jak dosavadní stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.), tak i nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) vychází z principu, že obec nemá povinnost mít územní plán. Nadále tedy obce nemusí mít územní plán, nechtějí-li.

Podle ustanovení § 117 odst. 1 nového stavebního zákona platí: „Není-li vydán územní plán, pořizovatel zajistí bezodkladně v souladu s § 116 odst. 1 až 3 zpracování návrhu vymezení zastavěného území.“ Z tohoto důvodu tedy platí, že pokud nemá obec územní plán, je nezbytné, aby jí bylo samostatným postupem podle nového stavebního zákona vymezeno zastavěné území.

Přechodné ustanovení § 325 nového stavebního zákona pak řeší situace, pokud obec nemá územní plán. V takovém případě je nejpozději do 2 let ode dne účinnosti nového stavebního zákona úřad územního plánování povinen pořídit a vydat vymezení zastavěného území postupem podle nového stavebního zákona. Výjimku tvoří situace, kdy obec před nabytím účinnosti nového stavebního zákona již stihla rozhodnout o pořízení územního plánu.

Do doby, než úřad územního plánování vymezí zastavěné území nebo než bude vydán územní plán, se ve smyslu ustanovení § 325 odst. 2 nového stavebního zákona považuje za zastavěné území intravilán. I na území takových obcí tedy bude možné za určitých podmínek povolovat záměry.

Ustanovení § 193 odst. 1 písm. a) a písm. b) nového stavebního zákona se shora uvedeným počítá, když stanoví:

„Stavební úřad posuzuje, zda je záměr v souladu s:

a) územně plánovací dokumentací, územními opatřeními a vymezením zastavěného území,

b) cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území a s požadavky na ochranu kulturně historických, architektonických a urbanistických hodnot v území, nemá-li obec vydán územní plán,“

V řešené věci tedy stavební úřad vyjde z vymezení zastavěného území, pokud již bylo pořízeno. Pokud nikoliv, vyjde se z intravilánu, a to i tehdy, pokud obec pořizuje nový územní plán. Současně posoudí záměr perspektivou požadavků podle ustanovení § 193 odst. 1 písm. b) nového stavebního zákona.