Ve svém programovém prohlášení se Vláda ČR zavázala předložit úpravu nového stavebního zákona tak, aby bylo zajištěno rychlé, transparentní, digitální a občanovi blízké stavební řízení prostřednictvím Portálu stavebníka s cílem zabránit kolapsu stavebního řízení, který by byl důsledkem destrukce smíšeného modelu veřejné správy. 

Tento slib vláda prostřednictvím zejména Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí splnila a nyní je tato novela nového stavebního zákona předmětem jednání v Poslanecké sněmovně. Její podoba byla v průběhu celého procesu její tvorby opakovaně a široce konzultována jak s profesními komorami a svazy, tak i se zástupci samospráv, a podle jejich námětů a připomínek byl finální návrh v mnohém upraven. Výsledný návrh je tedy kompromisem, který respektuje programové prohlášení Vlády ČR, zachovává veřejné zájmy a zajistí rychlé, transparentní, digitální a občanovi blízké stavební řízení.

Projednávaná novela představuje zásadní změnu v oblasti struktury stavebních úřadů, a to především v obnově obecních stavební úřadů, které rozhodují se znalostí prostředí. Z pohledu integrace dotčených orgánů pak zachovává veřejné zájmy a zavádí procesní integraci namísto fyzické. Cílem není přesun lidí, ale přesun procesů. Příkladem je konsolidace posuzování v oblasti životního prostředí formou jednotného environmentálního stanoviska.

Pozitivní změny, které nastavil nový stavební zákon, jimiž dojde k urychlení procesu povolení záměru, návrh Ministerstva pro místní rozvoj nijak nemění. Jedná se zejména o stanovení konkrétních lhůt pro vydání povolení, fikci kladného závazného stanoviska při jeho nevydání ve stanovené lhůtě, vyžádání závazných stanovisek dotčených orgánů stavebním úřadem, pokud nejsou přiložena k žádosti nebo zachování apelačního principu při odvolání či komplexní digitalizaci. Některé instituty pak novela nového stavebního zákona rozšiřuje, jako například výčet staveb, jež nebudou vyžadovat posouzení stavebním úřadem.